KOMODITY: Den ze života tradera …

Dalo by se na to rychle zvyknout. Ráno se probudím, přečtu maily a vidím, že se mně na profit targetech zavřely nějaké pozice. Obchod na stříbře a bobech je už minulostí, stejně tak jako britská libra a plyn. Když k tomu připočtu obchod na kávě, který jsem zavíral ve Španělsku a dalších čtrnáct stovek, jsou to skoro čtyři tisícovky dolarů za poslední měsíc.

Otevřu platformu a letmo zkontroluji, že se i těm ostatním daří docela dobře. Je to příjemný pohled. Kanadský dolar je v mírném plusu a i opční spekulace na ropě, která na začátku října trochu zlobila, se vyvíjí dobře.

Příjemné probuzení. Bydlím prakticky na pláži a ranní sluníčko láká k procházce. Hodinu se brouzdám teplým oceánem, potkávám usměvavé americké důchodce, se kterými se pozdravím a občas vyměním pár slov o počasí a o plánech na dnešní den. Nikam nepospíchám, tak proč se s nimi na chvilku nezastavit… Trhy otvírají až za hodinu a půl a podívat se na open chci jenom ze zvědavosti. Žádný obchod neplánuji.

Open trhů nepřinesl nic mimořádného. Jen to vypadá, že akcie by se mohly opět probrat k životu. To by se mně celkem i líbilo „mám vsazeno“ na růst. Jsem majitelem dvou CALL opcí na SPXL, což je pákové ETF na akciový index SP500. Když porosteme, dobře, když ne, nic s tím neudělám. Jsou věci, které člověk nemůže ovlivnit a nemá smysl se jimi zabývat. Raději vyrážím do vnitrozemí. Orientační smysl mně nezklamal. Po hodině, přiznávám svoji chybu a vracím se zase po pláži domů. Ale hezké to tu mají…

Floridské sluníčko je vážně silné. Už řidič taxi, který mě vezl z letiště, se mně ptal, jestli mám dost opalovacího oleje, protože ho budu určitě potřebovat. Hned mi také říká, že bydlím v opravdu dobré čtvrti, kde je naprosté bezpečí a nemusím se bát se jít projít klidně i o půlnoci. „Perfectly safe!“ Teplo a slunce mě vyhnaly k druhé výpravě do vnitrozemí. Teď už musím nějaký ten obchod opravdu najít. Nejdřív je ale potřeba najít přechod. Na sprint přes zdejší „osmiproudovku“ se po padesátce už necítím. A adrenalin už také nevyhledávám. Mám ho na burze dost. Přechody jsou tu poměrně řídkým jevem. A asi není divu, protože jsem široko daleko jediným chodcem. Po půl kilometru jeden nacházím a hned naproti malý obchod se vším možným. „U Beth“ najdu vše, co jsem potřeboval. Za plný batoh pití dávám necelých dvacet dolarů, dozvídám se, že Beth má otevřeno sedm dní v týdnu od rána do noci. Popravdě řečeno, té paní vůbec nezávidím. Co pro ni mohu udělat je to, že se tam zítra pro pití stavím zase.

Po návratu do hotelu zjišťuji, že se pomalu blíží close trhů. Obchodovat v Americe je jiné a chvilku trvá, než si na to člověk zvykne. Některé trhy tu otvírají i ve čtyři ráno a hlavní hodiny končí brzy odpoledne a tak mají místní obchodníci dostatek času na to, aby si po obchodování odpočinuli a zašli zrelaxovat. To je i moje volba a vydávám se po pláži na opačnou stranu, než ráno.

Chvilku posedím písku, pak zase popojdu dál. Všude je spousty barů a restaurací, které člověka lákají na americky velké porce čehokoli. Snad jenom českou kuchyni jsem tu neviděl. A Budweiser je tu taky jenom ten americký.

Američané jsou, když jde o posezení u piva, poměrně družný národ. A tak mám během půl hodinky společnost.

Místní hezoun se jmenuje Ari je původem z Iráku ,a do Ameriky přišel před deseti lety s celou rodinou. Mají v Miami Beach rodinnou firmu na recyklaci i-Phonů a dalších i-Vymožeností. O tradingu nemá ani ponětí a já zase netuším, jak recyklovat elektroniku. Nemohu ale říct, že bychom seděli a mlčeli. Asi po hodince a půl se Ari zvedá, vyměňujeme si telefony a odchází.

Já se rozhodl ještě zůstat. Udržel mě tady Johny. Muzikant, který tu už nějakou dobu hraje. Vydal v New Yorku několik „cédéček“ ale chce žít na pláži v teple. A klidně i za méně peněz, než by normálně vydělal.

Tím ale nedělá moc radosti Debbie, která je jeho manažérkou. Debbie je v New Yorku, kde působila dlouho jako učitelka. Před rokem a půl odešla do důchodu a odstěhovala se na Floridu. Jako koníček si k důchodu přidala to, že podporuje muzikanty, jako je Johny. Až prý zase pojedu do New Yorku, mám jí určitě zavolat a doporučí mně ty nejlepší hudební kluby. Už se na to těším. Vlastně to nebude trvat ani moc dlouho. Leden je už za tři měsíce a návštěvy tamních klubl jsem měl v plánu.

Zdejšího budvaru i hudby už bylo pro tento večer dost. Kolem je tma, Johny hraje poslední série hitovek. Let it be…. Knocking on heaven´s door… Je čas jít spát. Bylo to hezké a příjemné úterý. Jak říkám… dá se na to zvyknout.    

Chcete mi „koukat přes rameno“ a vidět, kde a jaké si připravuji obchody?

Vydávám Komoditní edukativní tipy, kde rozebírám trhy a hledám příležitosti, které zobchoduji na mém účtu.

Jste nováček? Stáhněte si zdarma Komoditní manuál!

Komoditní manuál zdarma

——————————-

Chcete začít obchodovat? Ukážu vám moje kompletní know-how, krok za krokem:

Vstupte do mého komoditního kurzu!