Přehled poměrových ukazatelů, které používáme pro screening firem a hodnocení firem.
Firmy kupujeme proto, abychom vydělali na růstu den a(nebo) dostávali podíl na zisku (dividendu).
Podrobně budeme probírat v neděli na POSLEDNÍM LETOŠNÍM ONLINE VYSÍLÁNÍ, registrujte se včas a nezmeškejte.
Celková tržní hodnota společnosti.
Vezmeme celkový počet akciíí a vynásobíme je aktuální cenou.
Příklad: Společnost vydala 1.000 akcií a jedna akcie stojí 5 dolarů. Market Cap. je tedy 5.000 dolarů.
Firmy s velkou tržní kapitalizací jsou považovány za stabilnější.
Poměr vyplacené roční dividendy za poslední rok a aktuální ceny akcie.
Příklad: Cena akcie je 50 dolarů, divenda je 5 dolarů. Dividend yield je tedy 10%.
POZOR: Když cena akcie klesne třeba na 25 dolarů, je rázem dividend yield opticky 20%.
Výpočet se provádí s ohledem na dividendu zaplacenou v uplynulém roce. V prvním čtvrtletí následujícího roku se firma může rozhodnout třeba dividendu změnit či nevyplácet, proto než se rozhodnete koupit podíl ve firmě, čtěte její web a informace pro investory!
Když cena akcie roste, tak dividendový výnos opticky klesá (opět: pamatujte, že se vypočítává jako poměr AKTUÁLNÍ ceny akcie a LOŇSKÉHO hodnoty dividendy).
Když už firmu vlastníte, počítejte dividendový výnos z původní nákupní ceny: U mnoha titulů budete příjemně překvapeni, že vám dividenda slušným tempem poroste 🙂
Podíl dividendy a zisku na 1 akcii.
Příklad: Firma má zisk na 1 akcii ve výši 4 dolary. Vyplácí dividendu 2 dolary. Payout Ration je 50%.
Výplatní poměr je nízký zejména u firem, které mají kam zisk kam investovat, třeba do vlastního rozvoje nebo do kupování konkurenční firem či subdodavatelů.
Některé firmy dosáhly „monopolního postavení“ a nemají moc kam růst – pak lze očekávat vysoké Payout Ratio, protože získané peníze nemá už firma jak smysluplně umístit. Proto je vyplatí akcionářům.
Pozor na situaci, když Payout Ratio je dlouhodobě vyšší než 100 %. Firma vyplácí víc, než vytvoří v zisku.
Může tak rozpouštět mezi akcionáře naakumulovaný zisk, ale také může financovat dividendu z půjček nebo rozprodeje majetku.
Vydělíme zisk společnosti za poslední období (čtvrtletí, častěji za poslední účetní rok) celkovým počtem akcií.
Tak získáme zisk na jednu akcii.
EPS klesá, když klesají zisky nebo když roste počet akcií.
EPS stoupá, když roste zisk nebo bude společnost vykupuje zpět akcie (buyback akcií).
EPS může být záporná, když společnost v sledovaném období prodělala.
P/E je poměr mezi aktuální cenou akcie a ziskem dosaženým na jednu akcii. P/E ukazuje, kolik zaplatíme peněz za jeden dolar zisku.
Příklad: Cena akcie je 100 dolarů a firma vydělala za minulé období 6 dolarů na akcii, potom je P/E 16,67.
Platíme tedy 16.67 dolarů na dosažený dolar zisku.
To také znamená, že se nám investice vrátí (při zachování ceny a výnosů) za 16.67 roku.
Typicky proto investoři preferují P/E mezi 14 až 22.
Existují společnosti s velmi vysokým P/E.
Příklad: Netflix má EPS 3,85 a cena akcie je 422,96 USD. P/E je 109.
To bývá časté u firem, kde investoři očekávají růst firmy a jsou ochotni zaplatit vysokou cenu za podíl (za akcii) i když je vykázaný zisk k ceně akcie malý.
Důvodem je očekávání že A) firma má před sebou raketový růst B) firma bude generovat vyšší zisk.
Vyšší P/E bývá také v době růstu trhu jako celku (býčí trend), nižší P/E je při celkovém poklesu (korekce, krach trhů – viz terminologie v páté lekci).
Když cena akcie roste rychleji než její zisky, roste i P/E.
Když rostou rychleji zisky než cena akcie, klesá P/E.
Jsme ale velmi opatrní extrémně nízkého P/E, protože zjevně není zájem investorů ani za nízkou cenu – firma může být v problémech.
Když dělá firma buyback/vykoupení vlastních akcií z trhu, P/E klesne. Opačně je tomu při emisi nových akcií.
Poměr aktuální ceny akcie k očekávaným budoucím ziskům na akcii (v příštím účetním roce).
Hodnota forward P/E může mít zápornou hodnotu, pokud společnost v daném období vykázala ztrátu místo zisku.
Když firma vykáže nulový zisk, nelze hodnotu P/E vypočítat, protože nulou dělit nelze.
P/B je podíl aktuální ceny akcie a účetní hodnoty připadající na akcii. Účetní hodnota firmy je zjednodušeně rozdíl mezi aktivy a pasivy, tedy jmění firmy (Equity).
K čemu to je dobré? Firma ukončuje činnost nebo vyhlásí bankrot. Firma bude koupena (konkurencí například), nebo rozprodá všechna svoje aktiva, vyrovná svoje závazky.
To, co zůstane, by měli dostat podílníci firmy, akcionáři.
Pokud je P/B 1, dostane akcionář vše v poměru 1:1. Pokud bude hodnota 2, dostane polovinu atd.
Některé firmy potřebují k činnosti málo budov, strojů a technologií atd.
Jiné naopak potřebují drahé stroje, budovy nebo technologie.
Vysoké P/B mají například biotechnologické a farmaceutické firmy.
Nízké P/B může ukázat jak na podhodnocenou akcii, ale také na vnitřní problém firmy.
P/B tedy může ovlivnit nárůst pasiv (půjčky), nárůst aktiv (nové investice), změna počtu akcií (buyback nebo nová emise), změna ceny akcie.
Konsenzus je, že P/B by mělo být do hodnoty 3. U velkých společností, které generují velké zisky, bývá P/B vyšší akceptováno rovněž.
Zatímco P/E a EPS popisuje aktuální poměrové ukazatele akcie, PEG zkouší zohlednit i budoucí potenciál firmy.
Pamatujte, že budoucí zisk na akcii ( EPS) lze pouze odhadovat.
Výpočet ve finviz.com bere zkouší odhadnout růst na budoucích 3-5 let.
Hodnotu PEG si přejeme co nejnižší.
Hodnota P/C vyjadřuje poměr ceny akcie k hotovosti na akcii.
Lze říci, že čím menší P/C, tím lépe.
Tento ukazatel nesleduji ale vůbec.
Free cash flow je hotovost, která zůstane firmě, když zaplatí všechny kapitálové výdaje.
Z volné hotovosti se může vyplatit dividenda akcionářům, nebo třeba realizovat zpětné odkupy akcií (buyback), nebo lze volnou hotovost investovat.
Čím nižší hodnota P/FCF, tím lépe.
Ukazatel P/S je zajímavý především u firem, které vykazují ztrátu.
U těchto firem nelze stanovit P/E, protože jejich „E“ má zápornou hodnotu. Hodnota „S“ mít zápornou hodnotu nemůže.
V takovém případě uděláme poměr aktuální ceny akcie a tržby na akcii.
Čím nižší je P/S, tím lépe.
Tento ukazatel ukazuje míru zadlužení firmy.
Je to vlastně poměr cizího a vlastního kapitálu.
Ukazuje pasiva společnosti v porovnání s její hodnotou.
Podle přístup k účetnictví se u konkrétní firmy může pod hodnotou „Equity“ objevit vlastní kapitál, nebo rozdíl celkových aktiv a pasiv, nebo účetní hodnota.
Pokud firma vede účetnictví standardním způsobem, rozdíl kvůli přístupu uvedenému v předchozí větě není velký.
Příklad: Účetní hodnota firmy je 500.000 dolarů, půjčeno má 100.000 dolarů. Hodnota Debt/Eq je 0,2.
Na Finviz je také ukazatel LT Debt/Eq, který funguje shodně, ale rozlišuje v účetnictví navíc krátkodobá pasiva (se splatností do jednoho roku) a dlouhodobá pasiva.
Známý investor Warren Buffett preferuje firmy, které svůj dlouhodobý dluh mohou splatit ziskem za čtyři následující roky.
V době konjunktury může být vyšší zadlužení výhoda, když půjčkou získaný kapitál zvyšuje zisk a náklady na úrok jsou nižší než vygenerovaný zisk.
Příklad: Firma si půjčí 1.000.000 dolarů, vydělá 10.000 dolarů a na úrocích zaplatí 200 dolarů.
Pozor v době recesí a krizí, kdy může u velmi zadlužených firem dojít k problémům se splácením. Výjimkou jsou banky a investiční společnosti, které z podstaty svého podnikání pracují s cizím kapitálem.
Ukazatel ROA říká, kolik procent tvoří zisk v porovnání s aktivy společnosti. Což znamená, že ROA ukazuje, jak efektivně firma používá svá aktiva k vytváření zisku. ROA vypočítáme následovně:
Je to poměr zisku aktuálního roku (Earnings) k celkovým aktivům (Total assets). Čím vyšší ROA, tím lépe.
Ukazatel ROE říká, jaký je poměr výnosu (Earnings) k vlastnímu kapitálu (očištěnému o pasiva, tedy Book value). Tedy vlastní kapitál bez půjček.
Čím vyšší hodnota ROE, tím lépe.
Největší rozdíl mezi ROA a ROE je u firem, které mají nejvíc dluhů/půjček/cizího kapitálu.
ROE bude vždy větší, než ROA .
Vyšší ROE i ROA mají firmy, které nepotřebují příliš kapitálu.
Ukazatel rentability vlastního kapitálu ukazuje výnosnost vlastního kapitálu, proto je zajímavý především pro majitele/akcionáře firmy a také pro konkurenci.
Super