
Po příběhu Leopolda Aschenbrennera dává smysl podívat se i na širší obrázek. Ne na jeden fond, ale na celé odvětví. Zkratka z titulku zní jednoduše: hedge fondy v létě dostaly od obyčejného indexu výprask. Přesnější verze je ale střízlivější. Nešlo o plošný kolaps všech strategií. Platí však, že průměrný hedge fond jako celek za jednoduchým indexem S&P 500 zaostával.
Hedge Fund Research 23. července uvedl, že jeho HFRI Fund Weighted Composite Index, který zahrnuje široké spektrum strategií, přidal za první pololetí 2026 7,5 %. HFR to zároveň označil za nejsilnější první polovinu roku od roku 2021.
Samo o sobě to nevypadá špatně. Jenže ve stejné době byl obyčejný S&P 500 ještě výš. Podle denních dat Fedu ze série FRED vzrostl index z 6 845,5 bodu na konci roku 2025 na 7 499,4 bodu k 30. červnu 2026. To znamená růst zhruba 9,6 %.
Už v polovině roku tak průměr hedge fondů za indexem zaostával asi o dva procentní body. A to v době, kdy měl sektor za sebou velmi slušné pololetí.
Tady je potřeba opravit přehnané titulky. Kdo by čekal obraz hromadného mazání kapitálu, ten by realitu četl nepřesně. HFR za první polovinu roku stále ukazoval kladná čísla a některé strategie byly silné. Například Equity Hedge podle stejné zprávy přidal za první pololetí 9,6 % a technologicky orientované equity hedge fondy dokonce 19 %.
Nešlo tedy o příběh ve stylu „hedge fondy neumějí vydělávat“. Spíš se znovu ukázala stará a pro správce nepříjemná věc: i když hedge fondy vydělávají, obyčejný index může vydělat ještě víc.
Pak přišlo léto a s ním dvě nepříjemné epizody. Reuters 2. dubna psal, že hedge fondy zasáhla tržní turbulence vyvolaná konfliktem s Íránem. A Reuters 7. srpna s odkazem na JPMorgan uvedl, že červencové obchody v technologických akciích letošní zisky hedge fondů zbrzdily.
Právě to je pro celé srovnání důležité. Široký hedgefondový index byl po silném prvním pololetí na +7,5 %, červenec ale tyto zisky podle Reuters a JPMorgan narušil. S&P 500 byl přitom už k 7. srpnu podle FRED zhruba +13,3 % od začátku roku. Rozdíl mezi pasivním indexem a průměrným hedge fondem se tak v létě spíš rozevřel, než zmenšil.
Pokud tím myslíme jednoduchou věc, tedy že pasivní index porazil průměr hedge fondů, pak ano. Pokud tím ale myslíme, že hedge fondy jako celek v létě shořely, realita je složitější. Průměr odvětví byl po prvním pololetí stále v plusu. Jen ne dost vysoko na to, aby porazil obyčejný index.
Dobře to navazuje i na Aschenbrennerův příběh. U aktivní správy nestačí mít dobrý příběh, kontakty nebo sofistikovanou konstrukci portfolia. V určitém období může prostý, levný a pasivní index odvést lepší práci.
První závěr je praktický: když někdo prodává složitost, měl by za ni dodat i jasně lepší výsledek. Samotná sofistikovanost nestačí.
Druhý závěr je možná ještě důležitější. Hedge fondy se často neprodávají jen jako nástroj na vyšší výnos, ale i jako ochrana proti volatilitě a jako způsob, jak vydělávat jinak než trh. To je legitimní argument. Ve chvíli, kdy akciový index roste a průměr hedge fondů zůstává za ním, si ale investor logicky začne klást nepříjemnou otázku: za co přesně tu složitost a poplatky platím?
A třetí závěr je nejstřízlivější. Tvrzení o „ostudném výprasku“ není úplně přesný popis celého odvětví. Jako popis srovnání s obyčejným indexem ale sedí mnohem víc, než by se manažerům hedge fondů líbilo.
HFR /Reuters / FRED