
Fed na červencovém zasedání ponechal základní sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 %. Rozhodnutí přitom nebylo jednomyslné. Tři členové FOMC hlasovali pro zvýšení sazeb o dalších 25 bazických bodů, takže samotný výsledek zasedání rozhodně nelze označit za holubičí.
Jenže několik dní poté přišla slabší data z amerického trhu práce a reakce finančních trhů ukázala jiný obrázek. Červencové payrolls klesly o 23 tisíc pracovních míst a údaje za květen a červen byly navíc revidovány dohromady o 103 tisíc míst směrem dolů. Nezaměstnanost přitom zůstala relativně nízko na 4,1 %.
Právě po zveřejnění pracovních dat výrazněji reagovaly dluhopisy. Dvouletý americký výnos, který byl 31. července na 4,28 %, klesl 7. srpna na 4,19 %. Do 10. srpna se ale vrátil zpět na 4,25 %. To je důležitý detail: nejde o jednoduchý příběh trvale klesajících výnosů. Trh po slabých datech rychle snížil očekávání dalšího zpřísňování měnové politiky, část pohybu ale následně korigoval.
Současně rostly americké akcie. Nasdaq Composite zakončil 7. srpna na 26 690,62 bodu a za celý týden přidal přibližně 5,2 %. V pondělí 10. srpna část růstu odevzdal a uzavřel na 26 605,36 bodu.
Pro tradery je na této kombinaci zajímavý hlavně rozpor mezi tím, co říká Fed, a tím, jak trh průběžně oceňuje další vývoj.
Dvouletý Treasury výnos je pro podobnou situaci užitečný především proto, že citlivě reaguje na očekávání, kam se bude v nejbližších letech pohybovat měnová politika Fedu.
Není to tedy „hlas Fedu“. Je to cena, kterou vytváří trh na základě nových informací.
A právě reakce po červencových payrolls je dobrým příkladem. Slabší tvorba pracovních míst společně s výraznými revizemi předchozích měsíců snížila očekávání, že Fed bude muset sazby v nejbližší době znovu zvyšovat. Tržní pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb podle Reuters po zveřejnění dat klesla zhruba ze 67 % na 44 %.
To ale ještě neznamená, že se Fed chystá sazby snižovat.
Tohle rozlišení je důležité.
Menší pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb není totéž jako očekávání jejich rychlého poklesu.
Fed ve svém červencovém statementu dál upozorňoval, že inflace zůstává nad dvouprocentním cílem. Současně uvedl, že ekonomická aktivita pokračuje solidním tempem a růst pracovních míst zatím drží krok s pracovní silou.
Trh se tak momentálně pohybuje mezi dvěma scénáři: inflace stále nedovoluje Fedu výrazně polevit, ale slabší pracovní data zároveň snižují potřebu dalšího agresivního utažení.
Červencová čísla byla slabší hlavně kvůli kombinaci nového údaje a revizí.
Samotný pokles payrolls o 23 tisíc míst by byl negativní signál. Ještě důležitější ale je, že květen a červen byly dohromady revidovány o dalších 103 tisíc pracovních míst směrem dolů. To znamená, že trh práce byl v předchozích měsících slabší, než ukazovaly první odhady.
Na druhé straně nezaměstnanost zůstává na 4,1 %. Nevidíme tedy zatím situaci, která by sama o sobě potvrzovala rychlý přechod americké ekonomiky do recese.
Pro investory je proto vhodnější mluvit o ochlazování trhu práce než o jeho kolapsu.
A přesně tady vzniká prostředí, které může být pro akcie krátkodobě příznivé: ekonomická data jsou dost slabá na to, aby zmírnila obavy z dalšího růstu sazeb, ale zatím ne tak slabá, aby jednoznačně vyvolala strach z recese.
Tahle rovnováha je ale poměrně křehká.
Technologické společnosti patří mezi segmenty trhu, které jsou na změny úrokového prostředí citlivé.
U růstových firem totiž velká část očekávané hodnoty leží v budoucích ziscích a cash flow. Když investoři používají vyšší diskontní sazbu, současná hodnota těchto budoucích příjmů klesá. Při nižších očekávaných sazbách naopak část tohoto tlaku mizí.
Tady je ale potřeba rozlišovat dvě věci.
Dvouletý výnos nám dobře ukazuje očekávání ohledně politiky Fedu. Pro samotné ocenění dlouhodobých technologických cash flow jsou důležité také delší splatnosti, zejména desetileté a reálné výnosy.
Proto není přesné tvrdit, že Nasdaq roste jednoduše proto, že klesá dvouletý výnos.
Růst technologických akcií ovlivňují současně úroková očekávání, výsledky firem, výhled zisků, investice do AI, celkový sentiment i ochota investorů podstupovat riziko.
Slabší pracovní report ale 7. srpna jednoznačně pomohl zmírnit obavy z dalšího růstu sazeb a Nasdaq ten den vzrostl o 1,3 %.
Právě tady vzniká jedna z nejčastějších chyb při interpretaci makra.
Pokles výnosů může být pro technologické akcie pozitivní, pokud znamená:
inflace polevuje → ekonomika mírně zpomaluje → Fed nemusí dál utahovat → zisky firem zůstávají relativně silné.
To je scénář měkkého přistání.
Úplně stejný pokles výnosů ale může mít později jiný význam:
ekonomika rychle slábne → zaměstnanost klesá → očekávané zisky firem se zhoršují → investoři utíkají do bezpečných dluhopisů.
V takové chvíli už nižší výnosy akciím pomáhat nemusí.
Proto nemá příliš smysl sledovat samotné číslo na dvouletém Treasury. Důležité je pochopit, proč se výnos pohybuje a co současně dělají ostatní části trhu.
Po červencových pracovních datech se nejlépe dá situace popsat takto:
Trh snížil očekávání dalšího rychlého zpřísňování měnové politiky, ale zatím nesází na jednoznačný a rychlý obrat Fedu.
To je podstatně přesnější než tvrzení, že Fed je tvrdý, zatímco trh už očekává snižování sazeb.
Fed může sazby držet vysoko delší dobu. Může je ještě zvýšit. A pokud se inflace znovu rozjede, může se celé dnešní nastavení trhu rychle změnit.
Na druhou stranu, pokud budou další pracovní data postupně slábnout a inflace nebude zrychlovat, prostor pro další růst sazeb se bude zmenšovat.
Pro tradery budou důležité hlavně tři oblasti.
1. Výnosy amerických dluhopisů
U dvouletého výnosu sledujeme především očekávání další politiky Fedu. U desetiletého a reálných výnosů zase můžeme lépe sledovat tlak, který úrokové prostředí vytváří na ocenění dlouhodobých aktiv.
2. Inflaci
Slabší pracovní trh sám o sobě Fedu nestačí. Pokud bude inflace zůstávat příliš vysoko nebo znovu zrychlí, centrální banka může mít důvod držet restriktivní politiku déle.
3. Další pracovní data
Payrolls, nové žádosti o podporu, míra participace i počet otevřených pracovních míst pomohou ukázat, zda jde jen o postupné ochlazení, nebo o začátek výraznějšího problému.
Právě rozdíl mezi těmito dvěma scénáři bude pro akcie zásadní.
Pro Nasdaq proto není klíčové pouze to, zda Fed na příštím zasedání sazby zvýší, ponechá beze změny nebo sníží.
Podstatnější je důvod, proč se očekávání sazeb mění.
Pokud ekonomika zpomalí jen tolik, aby Fed nemusel dál přitvrzovat, zatímco firemní zisky zůstanou silné, může být takové prostředí pro technologické akcie příznivé.
Pokud ale pracovní trh začne slábnout výrazně rychleji a s ním se zhorší očekávání hospodářského růstu a firemních zisků, samotné nižší výnosy Nasdaq nezachrání.
A právě tuto hranici bude trh v dalších týdnech hledat.
Protože citlivě reaguje na očekávání trhu ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Je užitečným doplňkem komunikace Fedu: centrální banka řekne svůj současný postoj a dluhopisový trh ukáže, jak investoři nové informace promítli do cen.
Ne. Může pouze znamenat, že trh snížil pravděpodobnost jejich dalšího zvýšení. To je podstatný rozdíl.
Jen do určité míry. Mírné ochlazení může snížit tlak na další růst sazeb, což růstovým akciím pomáhá. Prudké zhoršení zaměstnanosti by ale zvýšilo obavy z ekonomického zpomalení a slabších firemních zisků.
Současná data takový závěr nepotvrzují. Červencové payrolls a revize předchozích měsíců ukazují slabší trh práce, zatímco nezaměstnanost zůstává relativně nízká. Situaci je proto vhodnější popisovat jako ochlazování než jako potvrzenou recesi.
Fed dnes vysílá tvrdší signál než ještě před několika měsíci, ale slabší pracovní data ukázala, že ani cesta k dalšímu růstu sazeb není samozřejmá. Pro tradery proto dává větší smysl nesledovat izolovaně jednu tiskovou konferenci nebo jeden údaj z trhu práce, ale vztah mezi politikou Fedu, dluhopisovými výnosy, inflací a reakcí akciového trhu.
Právě tam se bude rozhodovat, jestli současný růst technologických akcií stojí na zdravém scénáři měkkého přistání, nebo jen na krátkodobé úlevě z toho, že Fed možná nebude muset dál utahovat.