86 tun zlata míří z New Yorku a Ottawy do Londýna. Přehodnocují centrální banky bezpečí svých rezerv?

Nizozemská centrální banka přesunula 86 tun zlata z New Yorku a kanadské Ottawy do Londýna. Neznamená to, že by se zlata zbavila. Pořád vlastní stejné množství. Změnila pouze místo, kde má část svých rezerv uloženou.

Centrální banka spravuje rezervy státu. Patří mezi ně například cizí měny, státní dluhopisy a zlato. Tyto rezervy mohou pomoci ve chvíli, kdy přijde finanční nebo politická krize. Proto záleží i na tom, ve které zemi jsou uložené a jak rychle je banka dokáže použít.

De Nederlandsche Bank (DNB) přesun dokončila mezi březnem a srpnem 2026. Podíl jejího zlata uloženého v New Yorku klesl z 31,3 na 18,5 procenta. Podíl Londýna vzrostl z 18,1 na 32,1 procenta.

Většina zlata necestovala letadlem

Když se řekne přesun 86 tun zlata, můžeme si představit letadlo plné zlatých cihel. Větší část operace ale proběhla jinak.

DNB prodala přibližně 59 tun zlata v New Yorku a stejné množství koupila v Londýně. Konkrétní cihly tedy nemusely cestovat z amerického trezoru do britského. Banka prodala zlato na jednom místě a pořídila stejné množství na jiném.

Další část rezerv se fyzicky přesouvala přes Nizozemsko. Celkový výsledek je jednoduchý: DNB má stále stejně zlata, ale větší část je nyní dostupná v Londýně.

Tento detail je důležitý pro pochopení dopadu na trh. Nizozemská centrální banka nekoupila dalších 86 tun zlata. Zároveň toto množství natrvalo neprodala. Její operace proto sama o sobě nezvýšila světovou poptávku po zlatě o 86 tun.

Proč si banka vybrala Londýn

DNB uvedla, že chce být lépe připravená na vážné krize. Zmínila také rostoucí napětí mezi státy a snahu rozdělit riziko mezi více míst.

Londýn je jedním z hlavních center světového obchodu se zlatem. Každý den se tam uzavírá velké množství obchodů. Pro takový trh se používá slovo likvidní. Znamená to, že na něm lze zlato obvykle rychle koupit nebo prodat, aniž by jedna transakce výrazně změnila jeho cenu.

Pro centrální banku je rychlost důležitá. Když má zlato uložené přímo na velkém trhu, může ho v případě potřeby snáze prodat, směnit nebo použít při jiné finanční operaci. Nemusí nejprve organizovat převoz cihel z jiného státu.

Rozdělení zlata mezi několik zemí také snižuje závislost na jednom místě. Pokud by nastal problém s dopravou, zákony nebo mezinárodními vztahy, banka má část rezerv dostupnou jinde. Právě tomu se ve financích říká diverzifikace rizika.

Znamená přesun ztrátu důvěry v USA?

Z jednoho nizozemského rozhodnutí takový závěr udělat nemůžeme.

DNB stále nechává část svého zlata v New Yorku. Americké úložiště tedy neopustila. Zlato přesouvala také z Kanady, takže nešlo pouze o rozhodnutí proti Spojeným státům.

Přesnější vysvětlení je, že Nizozemsko nechce mít příliš velkou část rezerv na jednom místě. Zároveň chce mít více zlata v Londýně, kde se s ním dá rychle obchodovat.

Nejlépe doloženým čerstvým případem je zatím právě Nizozemsko. Nelze proto tvrdit, že evropské centrální banky hromadně stahují zlato z USA. Pokud podobnou změnu oznámí další země, bude možné mluvit o širším posunu.

Proč centrální banky drží zlato

Zlato nenese úrok jako dluhopis a nevyplácí dividendu jako akcie. Centrální banky ho přesto drží, protože není závazkem jiné země, firmy ani banky. Fyzická zlatá cihla nemůže zkrachovat. Její cena ale může růst i klesat.

Podle průzkumu World Gold Council nakupovaly centrální banky během posledních čtyř let v průměru asi 1 000 tun zlata ročně. V předchozím desetiletí to bylo přibližně 500 tun ročně.

Průzkumu v roce 2026 se zúčastnilo 76 centrálních bank. Z nich 89 procent očekává, že světové zlaté rezervy během příštích dvanácti měsíců vzrostou. Vlastní zásoby chce zvýšit 45 procent respondentů.

Průzkum ukázal také změny v ukládání zlata. Deset procent bank během posledního roku rozdělilo své zahraniční zásoby mezi více míst. O rok dříve to uvedla pouze dvě procenta. Devět procent respondentů zvýšilo množství zlata uloženého ve vlastní zemi.

Nejčastěji uváděným zahraničním místem zůstává Bank of England v Londýně. V průzkumu ji označilo 57 procent centrálních bank.

Co si z toho může odnést běžný investor

Nizozemský přesun není sám o sobě pokynem k nákupu zlata. DNB nezvýšila své zásoby. Pouze je jinak rozmístila.

Případ ale ukazuje, že u zlata nezáleží jen na jeho ceně a množství. Důležité je také místo uložení, možnost rychlého prodeje a pravidla země, ve které se trezor nachází. Podobné otázky řeší i běžný investor, když se rozhoduje mezi fyzickým zlatem, burzovně obchodovaným fondem nebo jiným nástrojem navázaným na cenu zlata.

Podle agentury Reuters se spotová cena zlata 8. září 2026 pohybovala okolo 4 407 dolarů za troyskou unci. Jedna troyská unce odpovídá přibližně 31,1 gramu. Cenu ovlivňují například úrokové sazby v USA, síla dolaru, nákupy centrálních bank a geopolitické napětí.

Další důkaz o změně přístupu centrálních bank přinese až chování dalších zemí. Jeden přesun ukazuje rozhodnutí Nizozemska. Více podobných kroků by ukázalo, zda se mění způsob, jakým státy své zlato ukládají.

Zdroje

• De Nederlandsche Bank
• World Gold Council
• Reuters / MarketWatch