„Ti „asiaté“ toho moc nenamluví,“ si asi řeknete po přečtení posledních dvou článků. Zdeněk z Malajsie už na začátku naznačuje, že bude tentokrát stručný a se mnou to bude asi stejné. Asi říkám proto, že vlastně nikdy nevím, když začínám psát, jak a kdy moje povídání skončí. A stejné to je s mými prezentacemi. Pořadatelé různých akcí už pochopili, že jakékoli zkoušení nanečisto je u mě zbytečné.
Pohled na páteční COT report toho moc nenapovídá. A to jsem velice rád. Budu s moci věnovat zajímavějším a přívětivějším, byť prodělečným aktivitám. Rychlé prolistování reportu říká, že poblíž obchodu, v tomto případě shortu, by mohl být nadále cukr a FCOJ, ale o těch jsem už napsal dost. Nejsou to moje obchody, i když mohou klidně vyjít. Podobné je to na kávě, kde jsou naopak commercials naložení v longu. Zajímavé je to snad jen na kakau.
Commercials prodávají, small traders jsou velkými optimisty a kakao je i podle hodnotového ukazatele drahé.
Jsem ale na vážkách, zda se k možnému obchodu na krátkou stranu připojit. Zase to není úplně ten „picture perfekt trade“ jaký bych očekával. Před třemi lety už bych měl asi zadané příkazy.Teď se budu rozhodovat asi na poslední chvíli, ale nejspíš budu líný…
Můj „trading room“ je a na nějakou dobu také zůstane podstatně vzdušnější a přívětivější. Je hezké se ráno v zimě probudit, vyjít na balkón, otevřít notebook a do snídaně se kochat výhledem.
Thajská zima je prima a ani na chvíli člověk nemusí odložit kraťasy a tričko. Přes den mezi pětadvaceti a pětatřiceti v noci nad dvacítkou… Milé…
I počasí vypadá příjemně.
Čech by asi poznamenal: „A nezaprší a nezaprší…“ Zdravím z Hua Hin a držím palce!
Kniha autora tohoto článku: „Cesta k tradingu“ je k dispozici v elektronické podobě.