Co bych dělal, kdybych byl „strýček Si“?

Jaká je situace Číny v dubnu 2025, a s čím může „strýček Si“ počítat? Podívejme se na tyto body:

• Domácí politika: Čínská vláda (formálně komunistická strana) klade důraz na stabilitu a kontrolu. Si Ťin-pching posiluje svou moc a nacionalistickou rétoriku, aby udržel podporu veřejnosti. Ekonomické zpomalení (růst HDP v roce 2024 byl cca 5 %, nejnižší za desetiletí kromě pandemie) a rostoucí nezaměstnanost (mladí lidé čelí údajně až 15% nezaměstnanosti) zvyšují tlak na vládu, aby ukázala sílu a zajistila ekonomickou stabilitu.
• Zahraniční politika: Čína se snaží posílit svou pozici v globálním jihu a mezi zeměmi BRICS, aby snížila závislost na Západu. Vztahy s USA jsou na historickém minimu kvůli obchodní válce, technologickým sankcím a sporům o Tchaj-wan.
• Ekonomika a hospodářství: Export do USA tvoří (prý) už jen 13 % celkového čínského vývozu (oproti 21,9 % v roce 2017), což ukazuje na úspěšnou diverzifikaci trhů, ale USA zůstávají důležitým partnerem. Nová 104% cla mohou export do USA prakticky zastavit, což by mohlo snížit růst HDP o další 0,5–1 % podle odhadů analytiků (např. Morgan Stanley). Čína má vysoké devizové rezervy (údajně 3,2 bilionu USD), ale čelí domácí dluhové krizi (místní vlády dluží prý přes 10 bilionů USD) a poklesu na realitním trhu.
• Držení amerických dluhopisů: Čína je pravděpodobně druhým největším držitelem amerických státních dluhopisů (po Japonsku) s hodnotou přibližně 780 miliard USD (k únoru 2025). To jí dává potenciální páku, ale masivní prodej by mohl poškodit i její vlastní ekonomiku, protože by oslabil dolar a tím i hodnotu jejích rezerv.
• Geopolitické faktory: Čína chce udržet svůj vliv v Asii a posílit iniciativu Pás a stezka (BRI), ale eskalace obchodní války může vést k větší izolaci od Západu. Tchaj-wan zůstává klíčovou otázkou – jakákoli slabost vůči USA by mohla být vnímaná jako signál slabosti i v této otázce.

Možné scénáře a varianty reakce Číny

Scénář 1: Odvetná opatření a eskalace

• Popis: Čína odpoví dalšími odvetnými cly na americké zboží, například zvýší svá stávající 34% cla na 50–60 %, a rozšíří exportní kontroly na klíčové suroviny, jako jsou vzácné zeminy (Čína kontroluje 70 % světového trhu). Zařadí další americké firmy na seznam „rizikových subjektů“, což omezí jejich přístup na čínský trh (např. firmy jako Apple nebo Tesla by mohly být zasaženy).
• Cíl: Ukázat sílu a odhodlání, posílit nacionalistickou rétoriku doma a signalizovat, že Čína se nenechá zastrašit. Tímto krokem by také mohla tlačit na americké firmy, aby lobbovaly u Trumpovy administrativy za zmírnění cel.
• Rizika: Další eskalace by mohla vést k úplnému zastavení obchodu mezi USA a Čínou, což by poškodilo čínské exportéry a zvýšilo nezaměstnanost. Americké firmy by mohly přesunout výrobu jinam (např. do Vietnamu nebo Indie, pokud tyto země vyjednají s USA lepší podmínky na cla), což by dlouhodobě oslabilo čínskou ekonomiku. Navíc by to mohlo zhoršit vztahy s EU, která by mohla být zasažena narušením dodavatelských řetězců.
• Pravděpodobnost: Vysoká. Čína 7. dubna prohlásila, že „bude bojovat do konce“, což naznačuje, že vedení preferuje tvrdou linii, aby si udrželo tvář doma i v zahraničí.

Scénář 2: Strategické vyjednávání s omezenými ústupky

• Popis: Čína navrhne jednání s USA, ale za svých podmínek. Nabídne například snížení některých odvetných cel (např. z 34 % na 20 %) a větší nákupy amerických zemědělských produktů (např. sóji nebo vepřového masa), ale bude požadovat, aby USA snížily svá cla na přijatelnou úroveň (např. 20 %). Současně bude pokračovat v posilování obchodu s globálním jihem a EU, aby zmírnila dopady amerických cel.
• Cíl: Získat čas a zmírnit ekonomický tlak, aniž by to vypadalo jako kapitulace. Tímto krokem by Čína mohla uklidnit trhy a získat podporu od amerických zemědělců, kteří jsou klíčovou voličskou základnou Trumpa.
• Rizika: Trump může nabídku odmítnout, protože již dříve (8. dubna) prohlásil, že „nechce pozastavit cla kvůli jednáním“. Navíc jakýkoli ústupek by mohl být doma vnímaný jako slabost, což by mohlo ohrozit Si Ťin-pchingovu autoritu. Pokud by jednání selhala, Čína by musela přejít k eskalaci (scénář 1).
• Pravděpodobnost: Střední. Čína má zkušenosti s vyjednáváním během první obchodní války (2018–2020), kdy uzavřela „fázi 1“ dohody s Trumpem, ale současná situace je napjatější a Trumpův postoj je tvrdší. Připomeňme, že „fázi 1“ Čína masivně porušovala, a to Američané vnímají dodnes jako překážku pro dohody s Čínou.

Scénář 3: Ekonomická diverzifikace a izolace od USA

• Popis: Čína se rozhodne minimalizovat svou závislost na USA a zaměří se na posílení domácí ekonomiky a hledání nových trhů. Zvýší investice do iniciativy Pás a stezka, posílí obchod s EU, Afrikou a zeměmi ASEAN a urychlí technologickou soběstačnost (např. v polovodičích). Současně může Čína postupně prodávat americké dluhopisy (např. 50–100 miliard USD v příštích měsících), aby signalizovala svou nezávislost, ale udělá to opatrně, aby nepoškodila vlastní rezervy.
• Cíl: Dlouhodobě snížit dopad amerických cel tím, že se Čína stane méně závislou na americkém trhu. Prodej dluhopisů by mohl být také varováním pro USA, že Čína má ekonomické páky.
• Rizika: Postupný prodej dluhopisů by mohl vyvolat další paniku na finančních trzích a oslabit dolar, což by poškodilo i čínské rezervy (ale slabý dolar by vyhovoval Američanům). Posílení obchodu s EU a globálním jihem vyžaduje čas, a krátkodobě by Čína mohla čelit ekonomickým ztrátám (např. pokles exportu do USA o 80–90 %). Tento scénář by také mohl vést k větší izolaci od Západu, což by mohlo zkomplikovat vztahy s dalšími zeměmi.
• Pravděpodobnost: Střední až vysoká. Čína už dlouhodobě snižuje svou závislost na USA (export do USA klesl z 21,9 % na 13 %) a tento scénář je v souladu s její strategií soběstačnosti a posilování vlivu v globálním jihu.

Scénář 4: Geopolitická eskalace mimo ekonomiku

• Popis: Čína odpoví na americká cla zvýšením geopolitického tlaku. Například může zvýšit vojenskou přítomnost v Jihočínském moři, uspořádat rozsáhlá vojenská cvičení poblíž Tchaj-wanu nebo posílit svou podporu Rusku v konfliktu na Ukrajině (např. dodávkami technologií). Současně může Čína využít svůj vliv v BRICS k vytvoření alternativního finančního systému, který by obcházel dolar (např. rozšířením plateb v jüanech).
• Cíl: Ukázat, že Čína může odpovědět i mimo ekonomickou rovinu a že je připravena vést dlouhodobý boj o globální vliv. Tímto krokem by také mohla odvrátit pozornost od domácích ekonomických problémů a posílit nacionalistickou náladu.
• Rizika: Tento scénář by mohl vést k otevřenému konfliktu s USA, zejména pokud by došlo k eskalaci kolem Tchaj-wanu. Západní země by mohly uvalit další sankce, což by dále poškodilo čínskou ekonomiku. Navíc posílení podpory Rusku by mohlo zhoršit vztahy s EU, která je klíčovým obchodním partnerem.
• Pravděpodobnost: Nízká až střední. Čína si je vědoma rizik otevřeného konfliktu a pravděpodobně se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci, ale menší geopolitické kroky (např. vojenská cvičení) jsou možné jako signál síly.

Kritická reflexe a doporučení pro čínské vedení

Kdybych byl strýček Si, osobně bych volil kombinaci scénáře 1 (odvetná opatření) a scénáře 3 (ekonomická diverzifikace). Odvetná opatření, jako zvýšení cel na americké zboží a exportní kontroly na vzácné zeminy by ukázala, že Čína se nenechá zastrašit, a posílila by nacionalistickou rétoriku doma, což je fajn pro udržení stability. Současně bych urychlil diverzifikaci obchodu – například bych investoval další prostředky do Pásu a stezky a posílil obchodní vztahy s EU a zeměmi ASEAN, aby se zmírnily dopady amerických cel.

Scénář 2 (vyjednávání) by byl riskantní kvůli Trumpově neústupnosti a domácímu tlaku na Si Ťin-pchinga, aby nedal najevo slabost. Scénář 4 (geopolitická eskalace) bych zvažoval pouze jako poslední možnost, protože otevřený konflikt by mohl vést k nepředvídatelným důsledkům, včetně vojenské konfrontace, které by Čína v současnosti chtěla spíše vyhnout.

Klíčovou pákou zůstává držení amerických dluhopisů, ale masivní prodej bych nevolil – místo toho bych ho použil jako hrozbu při jednáních, například bych oznámil prodej malé částky (např. 20 miliard USD) jako varování. Současně bych pokračoval v posilování alternativních finančních systémů (např. plateb v jüanech), aby Čína dlouhodobě snížila svou závislost na dolaru.

Tato strategie by umožnila Číně ukázat sílu, minimalizovat ekonomické dopady a připravit se na dlouhodobý střet s USA, aniž by riskovala okamžitou eskalaci, která by mohla ohrozit domácí stabilitu.

… no, přátelé, čas ukáže, k čemu se Čína rozhodne – hodně bude záviset na dalších krocích USA, především Donalda Trumpa. Vůbec to není snadný ani přehledný svět, a vůbec to nejsou snadná řešení.
Ještě že nejsem strýček Si 🙂