Cla: Donald Trump vykopal válečnou sekeru

Dopady Trumpových cel na českou a evropskou ekonomiku: Hrozba obchodní války a její důsledky

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opět rozvířil vody mezinárodního obchodu, když oznámil zavedení nových cel na dovoz zboží z celého světa. Tato opatření, která zahrnují základní 10% clo na dovoz ze všech zemí a reciproční cla ve výši 20 % na vybrané země včetně Evropské unie (EU) od 9. dubna 2025, vyvolala silné reakce po celém světě.
Čína na tato opatření odpověděla odvetnými cly ve výši 34 %, čímž se celkové clo na dovoz z Číny do USA vyšplhalo na 54 %. Tato eskalace obchodní války může mít dalekosáhlé dopady na globální ekonomiku, včetně České republiky a Evropy jako celku. V tomto článku se podíváme na to, jak tato nová celní politika (možná) ovlivní českou a evropskou ekonomiku, a jaké kroky by mohly být podniknuty k zmírnění jejich dopadů.

Trumpova celní politika: Nová realita pro světový obchod

Donald Trump již během své předvolební kampaně avizoval, že jeho administrace bude prosazovat protekcionistickou politiku s cílem podpořit americký průmysl a snížit obchodní deficit USA. Po svém nástupu do úřadu tato slova začal naplňovat.
Trumpova nová cla mají za cíl omezit dovoz zboží do USA a podpořit domácí výrobu, což však může mít negativní dopady na globální ekonomiku. Následná obchodní válka(asi) poškodí nejen zasažené země, ale i samotné Spojené státy.

Evropská unie, která je jedním z hlavních obchodních partnerů USA, se ocitá v přímé linii dopadu. Podle zprávy na serveru Voxpot.cz z 3. dubna 2025 šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen označila Trumpovy kroky za „velkou ranou pro světovou ekonomiku“ a varovala před „spirálou nejistoty“, která by mohla vážně dopadnout na miliony lidí. Italská premiérka Giorgia Meloni, která je jinak považována za Trumpovu spojenkyni, označila tato opatření za „špatné“ a vyjádřila zájem o dohodu, která by zabránila další eskalaci.

Dopady na evropskou ekonomiku: Hrozba recese a ztráta pracovních míst

Evropská ekonomika, která je již nyní oslabena předchozími krizemi, jako byla pandemie covidu-19 a energetická krize, může utrpět značné škody. Zavedení 20% cel na evropské zboží by mohlo snížit hrubý domácí produkt (HDP) EU o 2,5 %, což by odpovídalo dopadům srovnatelným s energetickou krizí.
Podle některých odhadů by zavedení 10% univerzálního cla na dovoz z EU a 60% cla na dovoz z Číny mohlo vést ke ztrátě 1,7 milionu pracovních míst v EU.

Pro Českou republiku, která je silně exportně orientovanou ekonomikou a hluboce integrována do evropských dodavatelských řetězců, jsou tyto vyhlídky obzvlášť znepokojivé. Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš v analýze na Euro.cz odhaduje, že přímý dopad cel na českou ekonomiku by mohl snížit HDP o 0,6 až 0,8 %, avšak nepřímé dopady přes dodavatelské řetězce, zejména skrze Německo, by mohly být ještě výraznější.
Německo, které je klíčovým exportním partnerem Česka, vyváží do USA zboží v hodnotě 10 % svého celkového exportu, a pokles poptávky po německých výrobcích by se tak přímo promítl do českého průmyslu.

Nepřímé dopady na Česko: Automobilový průmysl a subdodavatelé pod tlakem

Česká republika, jakožto země silně závislá na exportu, pociťuje dopady Trumpových cel nepřímo. Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza uvedl, že ačkoliv přímý český vývoz do USA činí zhruba 200 miliard korun ročně, nepřímý export prostřednictvím dílů pro jiné firmy v EU je mnohem vyšší. „Čeští subdodavatelé budou pod tvrdým cenovým tlakem finálních výrobců, což výrazně sníží ziskovost českého průmyslu a omezí prostor pro investice i růst reálných mezd,“ varuje Prouza.

Nejvíce ohroženým sektorem v Česku je automobilový průmysl, který je hluboce provázán s německou ekonomikou. Podle analýzy na iRozhlas.cz z 3. dubna 2025 prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj upozorňuje, že pokles poptávky po evropských produktech v USA by mohl vést k propouštění v českých firmách, zejména v automobilovém a strojírenském průmyslu. Tento sektor je pro českou ekonomiku klíčový, a jakékoliv narušení dodavatelských řetězců by mohlo mít vážné důsledky.

Možné výhody pro české spotřebitele: Zlevnění některých komodit

Navzdory převážně negativním dopadům někteří ekonomové vidí i potenciální přínosy pro evropské a české spotřebitele. Ekonom Petr Bartoň ze společnosti Datarun v rozhovoru pro Aktuálně.cz z 3. dubna 2025 odhaduje, že Trumpova cla by mohla vést k přesunu levnějšího zboží na evropské trhy, což by mohlo snížit ceny některých komodit, jako je ocel nebo hliník. „Máme to ověřené z Trumpova prvního volebního období, kdy uvalil cla na celosvětový dovoz oceli a hliníku a následkem toho v Evropě ocel a hliník skutečně zlevnily,“ uvedl Bartoň. Nicméně upozorňuje, že v době přetrvávající inflace nemusí spotřebitelé nutně pocítit výrazné zlevnění, ale spíše pouze zpomalení růstu cen.

Reakce EU a Česka: Hledání rovnováhy mezi diplomacií a odvetou

Evropská unie i Česká republika se snaží na tuto situaci reagovat. Český premiér Petr Fiala uvedl že: „Nejlepší cla jsou cla nulová. Na to ale musí být dva, kteří mají vůli se dohodnout. Evropa je připravena s USA jednat, ale zároveň je připravena jasně odpovědět.“ Fiala neočekává přímý dopad na českou ekonomiku, ale uznává, že nepřímé dopady přes Německo mohou být značné. Pro úplnost připomínám, že ČR nulová cla vůči USA nemá, naopak celní sazby na zboží z USA uplatňuje (plus DPH, na které se „rádo zapomíná“).
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen připravuje balíček protiopatření, který by mohl zahrnovat odvetná cla na americké zboží, například na technologické giganty jako Apple nebo Amazon.

V ČR se vláda snaží podpořit firmy v hledání nových odbytišť. Ekonom Pavel Peterka na CNN Prima NEWS však varuje, že nahradit americký trh bude náročné a evropské firmy budou čelit tvrdé konkurenci, zejména z Asie.