Důchod 30.000 Kč, průměrný plat 80.000 Kč … a chleba za 500 korun?

Blíží se prezidentské volby, a tak politikové opět jedou ve stylu „nikdo vám nedá, co vám my slíbíme„. Zvyšování důchodů, růst platů, dotace všem na všechno, zastropování cen, a tak dále …
OK, tak se na tu růžovou budoucnost pojďme podívat trošku střízlivějším pohledem.

Co za to?

Politik sice slíbí cokoliv, ovšem i na krásné důchody je třeba „někde vzít“. Buď zvýšením odvodů do státní kasy (která je bezedná), což se nebude líbit nikomu, kdo má zdanitelné příjmy. Nebo úsporami na výdajích, což stát neumí a umět nikdy nebude.

Politik může natisknout peníze a znehodnotit tak jejich hodnotu. Ano, to je inflace, a finanční gramotnost nám napovídá, že to není šťastná cesta – ceny okamžitě letí vzhůru.
Pak může stát litr mléka třeba pět MILIARD, jako tomu bylo ve známém případu Německa, které rozjelo tisk peněz na plné obrátky:

Důchod 20.000 Kč

Slíbit se dá leccos, problém je to reálně udělat. Každý finančně gramotný člověk ví, že politikové jsou mistři slibů a rozdávání před volbami.

Ale politikové neoplývají schopností ekonomicky uvažovat.

Slíbit důchod 20.000 korun, nebo 30.000 korun, nebo třeba 100.000 korun, to je předvolební vábení voličů.
Reálně nelze zvyšovat takto výdaje a zadlužovat stát, aniž by se to neprojevilo na hodnotě měny, úspor atd.
Nebo třeba tím, že bude stát chleba 500 korun ….

Průměrný plat 80.000 korun

To je panečku něco. Aktuální průměrný plat je kolem 40.000 Kč, komu by se nelíbilo mít 80.000 Kč a víc?

Víme, že mzdy rostou – důvodem je právě nafukování peněz jejich tiskem, a snižování kupní ceny koruny.

Dříve narození pamatují mzdy v devadesátých letech kolem 4.000 korun, kdy ale chleba stál 10 korun a nikoliv čtyřnásobek, jako je tomu dnes.
Podívejme se na vývoj mzdy od devadesátých let do roku 2015 ( tedy do doby, než se plně projevil důsledek „tisku peněz“ v letech 2012-2015) :

Finančně gramotný člověk ví, že nedošlo k znásobení kupní síly, ale pouze ke snížení kupní síly české koruny.
Běžný člověk se sice radoval, jak mu „roste plat„, ale když očistíme „růst platů“ o inflaci, už to takové terno bohužel není:

Politik může slíbit třeba 100.000 měsíčně

Samozřejmě že toto čarování s čísly je pro laickou veřejnost „španělská vesnice“. Běžný člověk sice brblá, že rostou ceny, ale podvědomě se raduje z růstu mzdy.

Přitom – a to je časovaná bomba – toto se promítá jak do úspor, tak do skutečného majetku a bohatství rodin. Lidově řečeno, rodiny zpravidla nevědomky jedou „z ruky do huby“, protože případné úspory jim vesele zlikviduje inflace. Sice se „přidává“, ale v méně hodnotných penězích.

Jak z toho ven?

Nebudu nabádat k defenestraci, která má v Česku jistou tradici. Ani svolávat demonstrace „na Václavák“.
Špatné politiky vždy nahradí pouze jiní špatní politici.
Nebudu rozebírat „co by mělo být“, protože to nikdo z nás nijak neovlivní, i kdybychom nad sklenkou mudrovali 24 hodin denně, a chodili volit každý týden 🙂

Finančně gramotný člověk si umí poradit sám.

finančně gramotný člověk umí používat postupy a nástroje, kterými se buduje bohatství, které roste v inflační době ještě rychleji.

Jestli vám teď hlavou vám prolétla slova jako „nemovitosti, zlato, kryptoměny, hypotéka, penzijní spoření, investiční byt, fondy“, tak bohužel – to NEJSOU zrovna nástroje finančně gramotného člověka.

Jak se buduje skutečné bohatství, pro generace, které ochrání rodinu před nápady politiků a nenechavou rukou státu, to si budeme ukazovat už od pondělí 21.11. v bezplatném kurzu finanční gramotnosti, registraci máte zde.

Vítejte ve světě reálné finanční gramotnosti, a nereálné sliby necháme politikům.