„Důchod? Tohle slovo ti vysvětlovat nemusím, to nebude existovat.“, říkal jsem dceři před deseti lety. Dnes je dceři 16 a počítá s tím, že důchod je věc minulosti. Prostě nebude.
Matematika není moje silná stránka, ale jedno celkem dobře chápu: Průběžný systém v situaci, kdy ubývají plátci, nebude fungovat. Zapomeňte na sci-fi typu „kdyby se nekradlo, tak by bylo na důchody“ nebo „rozkrádají to ti nebo oni“. Prostě to tak je: důchody nebudou.
Průběžný důchodový systém je Ponziho schéma. A tohle letadlo, postavené za Bismarcka (kdy měla průměrná rodina víc jak 4 děti), prostě dolétalo. Plátci nepřibývají, takže bude klesat výše důchodu. A bude se zvyšovat věk pro odchod do penze … nebo lépe řečeno: Bude se zvyšovat věk pro získání almužny.
Ti, kdo pořád chtějí vidět růžově, budou tvrdit, že nějaký důchod vždy bude. Ano, to bude, ale ne na důstojný život.
Moje mamka celý život pracovala, dnes má 11 tisíc důchod. To není stěžování, to je konstatování fakt. Je to málo. To je taky fakt. A časem to bude tak na chleba a vodu. I to je fakt – a zase se oprostíme od debat typu „voni pořád zdražujou“, „máslo za 50 je zlodějna“ a podobně.
Nic to nepřináší.
O mámu se postarám já, ne stát 🙂 A prostě je třeba podívat se pravdě do očí: Každý se budeme muset postarat o sebe a svoje blízké. Nepřipustit si realitu znamená, že jednoho dne na vás zbude pouze ta almužna …
Remcat nebo vzpomínat na „staré zlaté časy“ nic nepřinese. Jaké je řešení?
1) Kašlat na to a smířit se tím, že budete na stará kolena žít „alternativně“. Politicky nekorektně: budete mít holou a vyjdete tak tak.
2) Koupit byt a pronajímat. Jo, tohle je mantra posledních let. OK, jen nezapomeňte, že klesající počet dětí znamená také klesající počet nájemníků – tedy těch, o které stojíte. Politicky korektně řečeno. Snahy znemožnit „vybírat si“ nájemníky už tu jsou. Googlete, soudružka Marks-Engels-Leninová to už nadhodila 🙂
3) Firma a byznys. Jsme na stejné lodi, vítejte. Budujeme si zdroje peněz, které nám potečou i na důchod. Každý může přece se svým časem naložit, jak libo. Někdo bude vzpomínat na staré zlaté časy a remcat, jiný si vybuduje firma. Beru to druhé 🙂
4) Burza. Našel jsem ji před 15ti lety. Nedám na ni dopustit. Je demokratická, férová a otevřená. Neptá se vás na povolení k živnosti, na glejty a fermany. Nezajímá ji, jestli jste otitulovaný před a za jménem, nebo dělník z fabriky. Kašle na to, jaké máte známé nebo strýčky. Vše máte ve svých rukách. Nikde žádná konkurence, žádné dotace, nikdo na vás na burze „neklekne“. Beru.
Každý máme k dispozici 24 hodin. Někdo si bude psát na FB jak to bylo dřív prima, jiný maká na své budoucnosti.
Jedno máme společné: Slovo „důchod“ ztrácí význam.
V neděli si to ukážeme na webináři s Vaškem Pechem, kolegou komoditním obchodníkem – Václav je ukázka člověka,který na důchod fakt spoléhat nemusí.
Na viděnou v neděli!
Martin