Seriál kvantitativního obchodování | 5. díl – Ne všechna ETF jsou si rovna

ETF, nebo-li burzovně obchodované fondy, jsou investičním hitem posledních let. Díky nim mohou i drobní investoři nakoupit pozici třeba na akciový index nebo různorodé komodity. To bylo dříve možné pouze prostřednictvím velkých futures kontraktů, jejichž držení vyžadovalo obrovský účet. Lidská invence ale nezná mezí a tak se časem objevily i exotičtější formy ETF, mezi něž patří především páková a inverzní ETF. Nejprve ale v krátkosti vysvětlím jak funguje typické ETF.

ETF je vlastně obyčejný fond, který drží nějaká aktiva nebo aplikuje určitou investiční strategii. Zároveň se akcie tohoto fondu obchodují na burze. Každý si tak může velmi jednoduše koupit podíl v tomto fondu. Cena akcií takového fondu pak kopíruje vývoj hodnoty aktiv, které fond vlastní, sníženou o malý poplatek za správu. Možná si říkáte proč by si někdo kupoval akcie takového fondu, když si může koupit rovnou podkladová aktiva která fond drží? Důvodem je především úspora času, nákladů a celková jednoduchost. Pro příklad uveďme ETF s tickerem SPY, které má za cíl replikovat vývoj akciového indexu S&P 500. Provádí to jednoduše tak, že za skoro veškeré svoje prostředky drží všech 500 akcií v takovém poměru, aby to odpovídalo zastoupení indexu. Kdyby jste chtěli něco takového zreplikovat na svém osobním obchodním účtu, nebylo by to úplně jednoduché. Museli byste nejdříve spočítat kolik kusů akcií každé společnosti z indexu máte přesně nakoupit. Pokud máte malý účet, tak by vám navíc u některých titulů mohlo vyjít doporučení koupit méně než jednu akcii, případně by zakrouhlovací chyby na celé kusy akcií byly příliš velké. I pokud ale máte velký účet, tak byste s výpočtem a realizací samotných nákupů pěti set různých akcií strávili hodně času. Navíc by se vám to nevyplatilo ani finančně, protože byste zaplatili 500x komise brokerovi, místo 1x za nákup ETF. Fond si navíc za správu strhává opravdu velmi nízký poplatek, např u tak likvidního ETF jako je SPY to děla pouze 0.1% ročně.

V poslední době jsou velmi populární páková a inverzní ETF na akciové indexy. Princip fungování pákových ETF je stejný jak jsem popsal výše, s tím rozdílem že fond je schopen otevřít pozice za více prostředků než má ve skutečnosti k dispozici. Provede to tak, že pozice otevře na margin a vlastně si tak na jejich otevření půjčí peníze.

Absolventi Martinova opčního online kurzu jistě znají např TNA, což je 3x zapákované ETF na akciový index Russell 2000 (ve zkratce RUT). Jinak řečeno TNA má za cíl trojnásobně replikovat pohyb indexu RUT v rámci daného dne. Na první pohled se to může zdát jako skvělá dlouhodobá investice – místo nákupu indexu Russell 2000 (např prostřednictvím ETF IWM) otevřeme třetinovou pozici na TNA a profitujeme/proděláváme na pohybu indexu RUT úplně stejně a přitom jsme ušetřili 2/3 peněz, které můžeme použít na jiné investice! Skutečně je tomu tak a právě to je jeden z hlavních důvodů proč jsou páková ETF tak populární. Ale pozor, nic není zadarmo! Hodnota každého pákového ETF se v čase rozpadá, což je daň kterou u nich platíme právě za výhodu vyšší páky. Nejsou tedy vhodné k dlouhodobému držení. Např u zmíněného TNA je důvodem rozpadu tzv „compounding“ – známý efekt skládání pozic. Aby totiž investiční manažer TNA držel hodnotu páky přesně na 300%, musí každý den pozice rebalancovat. S každým pohybem ceny TNA se totiž hodnota páky nepatrně odchyluje od cíleného trojnásobku. A právě z důvodu tohoto rebalancování ETF ztrácí hodnotu.

Demonstruji to na příkladě. Dejme tomu, že nakoupíte akcie TNA. RUT první den poroste právě o tolik, že hodnota TNA vzroste o 10%. Následující den ale RUT klesne a to právě o tolik, že za daný den hodnota TNA o 10% klesne. Na první pohled se vám možná zdá, že jste na nule, ale ve skutečnosti je vaše investice o procento v mínusu. Dokazuje to jednoduchý výpočet:
100 * 1.10 = 110
110 * 0.90 = 99

I když nechcete ETF přímo držet, ale obchodujete jej např prostřednictvím opčních strategií, musíte s tímto rozpadem počítat. Ten se totiž promítá i do ceny opcí. Proč by totiž market maker nabízel opci za 100, když ví, že v době expirace bude mít hodnotu 99, i když cena ETF bude v té době stejná jako nyní. Tady už to ovšem přestává být jednoduché. Hodnota rozpadu se totiž nedá jendoduše vyjádřit. Na čase závisí silně nelineárně. To znamená, že pokud například spočítáme, že za týden byla hodnota rozpadu X, tak nemůžeme říct že za 3 týdny bude rozpad 3*X. Nebude! Tato hodnota bude pro různé časové intervaly úplně jiná a nedá se jednoduše vyjádřit.

Naštěstí jak už plyne z názvu tohoto seriálu, všechno se dá kvantifikovat. Potřeba vyjádřit očekávaný rozpad ETFs které obchoduji, mě přiměla k tomu vytvořit si vlastní program který by tyto rozpady počítal. Nakonec to nebylo nic složitého, výsledný prográmek má jenom něco přes 300 řádků kódu. Protože ETF obchoduji přes opce, potřeboval jsem stanovit očekávaný rozpad vždy od aktuálního data do několika následujících opčních expirací. Ukázku výstupu z mého programu vidíte na následujících dvou grafech, které vyjadřují očekávaný rozpad ode dneška do lednové opční expirace. Jenom poznamenám, že můj program automaticky očistí cenová data o případné splity/reverse splity.

Na prvním grafu je vidět historický vývoj hodnoty rozpadu TNA od vzniku ETF pro periodu odpovídající vzdálenosti v čase mezi nynějším datem (13.11.2015) a lednovou expirací (15.1.2016). Je to ta modrá křivka (tracking error). Když je v záporu, ukazuje to na rozpad a když je v plusu tak naopak na vznikající nadhodnotu. Jinak řečeno modrá křivka zobrazuje o kolik by se TNA rozpadlo/nabylo na hodnotě kdybychom každý den v minulosti otevírali hypotetickou pozici s expirací cca 2 měsíce.

TNA_2016_01_15_line

Aby se vyjádřil statisticky očekáváný rozpad do budoucna, program automaticky sestrojí histogram tracking erroru, což můžete vidět na následujícím grafu:

TNA_2016_01_15_hist

Hodnotu očekávaného rozpadu vyjadřuje modrá svislá čára, která je spočtena jako medián rozdělení. I když zrovna medián nemusí úplně přesně korespondovat se středem uvažovaného rozdělení, v praxi se mi pro aproximaci budoucího rozpadu osvědčil. Vidíme tedy, že do ledna 2016 musíme počítat s rozpadem TNA o 0.51%.

To není tak hrozné, ale nezapomeňte, že s narůstající dobou do expirace bude očekáváný rozpad růst. Jak jsem zmiňoval, program mi automaticky spočítá a sestrojí grafy pro pro mnoho různých expirací a dokonce pro více podkladů. Pojdmě se tedy podívat jak očekávaný rozpad vzroste, když nás bude zajímat expirace např v dubnu 2016:

TNA_2016_04_15_line

TNA_2016_04_15_hist

Vidíte, že očekávaný rozpad povyskočil na 2.08%. Pokud jste pozorní, možná jste si všimli, že historický rozpad silně závisí na hodnotě mezidenní volatility podkladu, tedy indexu RUT. To je klíčové si uvědomit a případně to i zohlednit v rámci své obchodní strategie. K největším odchylkám ETF od podkladu totiž dochází v situacích, kdy musí investiční manažer co nejvíce rebalancovat pozice fondu, aby dodržel 3x páku. A to nastává právě v situacích, kdy podklad méně trenduje (je v chopu), ale vykazuje vysokou mezidenní volatilitu.

Nakonec se podíváme na očekáváný rozpad pro hypotetickou expiraci v lednu 2017:

TNA_2017_01_20_line

TNA_2017_01_20_hist

Upozorňuji, že perioda je již poměrně velká ve srovnání s množstvím dat, která máme k dispozici. Proto rozdělení vypadá tak asymetricky. Kdybychom měli ETF, ktere existuje delší dobu, tvar rozdělení by byl více symetrický a odhad by byl přesnější. I přesto je vidět, že očekávaný rozpad vyskočil na necelých 8%. To už je docela dost a potvrzuje to fakt, že páková ETF rozhodně nejsou vhodná pro dlouhodobé držení.

Pavel Hála

Pavel Hála

Jsem zakladatelem společnosti SpreadCharts s.r.o., která kromě jiného provozuje aplikaci na analýzu komoditních futures a spreadů. Dva roky jsem byl členem investičního výboru hedge fondu Charles Bridge Global Macro, kde jsem měl na starost optimalizaci opčních strategií na volatilitu a vývoj nových strategií. Od dubna do prosince 2015 jsem pracoval jako portfolio manager ve společnosti Colosseum a.s. Na finančních trzích se pohybuji od roku 2007. Od začátku jsem se zaměřoval na obchodování komodit v USA. Nejprve prostřednictvím komoditních spreadů, časem pomocí opčních strategií na komoditní ETF. Jsem absolventem Masarykovy univerzity, obor Teoretická fyzika a Astrofyzika. Působení ve vědecké oblasti od začátku výrazně ovlivnilo i můj přístup k tradingu. Proto se zaměřuji na kvantitativní obchodování. Vyvinul jsem mnoho vlastních programů na analýzu trhů, jako např vyhledávání sezonality, hledání arbitrážních hranic na spreadech na zrninách, vizualizaci dat Commitment of Traders, predikování rozpadu ETF a jiné. Posledních pár let jsem se v rámci výzkumu věnoval aplikaci nejmodernějších metod umělé inteligence (deep learning, ConvNets) na hromadné zpracování spekter vesmírných objektů. Aktuálně pracuji na využití těchto metod na algoritmické obchdování opčních strategií.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *