Jednoduchá opční strategie na zlato

Z minulého článku jste mohli pochopit, jakým způsobem odhaduji kam se vydá cena zlata. Mít správný náhled na trh je důležité. Zkušenější ale vědí, že neméně důležité je umět danou příležitost zobchodovat.

Analýzou Commitment of Traders se zabývám už skoro 10 let. Ale teprve v roce 2009 jsem si dokázal vytvořit velmi jednoduchý, téměř mechanický postup, na základě kterého jsem mohl v danou chvíli říct, že se na zlatě vytvořila dobrá příležitost k zisku. Tento postup jste viděli v předchozím článku. Poté (v r. 2009) jsem zkoumal, jak bych to mohl po tradingové stránce uchopit, tj jak na tom vydělat. Měl jsem malý účet, takže futures na zlato byly mimo mé možnosti. Na poziční obchodování pro mě byl příliš riskantní i minikontrakt na zlato YG, který se tehdy obchodoval na CBOT (dnes na ICE).

Jako nejvhodnější produkt jsem nakonec vyhodnotil velmi likvidní ETF na zlato GLD. Mohl jsem koupit nebo shortovat přesně takový počet kusů ETF, aby to splňovalo můj risk management. Nebylo to špatné, ale mělo to své mouchy. Moje odhady měly vysokou úspěšnost. Trh ve většině případů nakonec provedl pohyb, který jsem očekával. Problém byl, že málokdy se tak stalo ihned. Než pohyb nastal, tak šla cena do strany, nebo dokonce proti mojí pozici. Často jsem tak byl vyhozen na stop-lossu jenom proto, abych pak za pár týdnů sledoval, jak trh vystřelil přesně tím směrem, který jsem očekával.

Rozhodl jsem se tedy využít opce. Když jsem očekával pohyb nahoru, tak jsem koupil call opci. Když jsem naopak odhadoval pohyb dolů, tak put opci. Výsledky ale byly ještě horší, než když jsem chodil přímo do samotného ETF. Problém totiž byl s volbou vhodné opce. Nejprve jsem kupoval out-of-the-money (OTM) opce. Ty sice byly levné, takže když obchod nevyšel, tak jsem moc neprodělal. Problém ale byl, že aby opce byla levná, musela být dále od aktuální ceny. Stávalo se proto, že příznivý pohyb sice nastal, ale nebyl dostatečně velký na to, aby při expiraci byla opce dostatečně in-the-money (ITM) a já na tom mohl něco vydělat. Snažil jsem se to řešit 2-ma způsoby. Jednak kupovat opce, které jsou ITM, ale tyto byly zase dost drahé. Takže pokud obchod nevyšel, ztráta byla dost velká. Druhý způsob bylo nakupování OTM opcí se vzdálenější expirácí a jejich včasný odprodej (tj nedržet je až do expirace). Opce se vzdálenější expirací netrpí časovým rozpadem tolik jako jako opce, které mají třeba měsíc do expirace. Problém byl ale opět ten, že tím že tyto opce měly příliš vzdálenou expiraci, tak byly dost drahé, přestože byly OTM. Přesto tato poslední možnost byla asi nejslibnější. Do celého systému ale vnášela jednu velkou neznámou a sice nutnost správně odhadnout dobu předčasného odprodeje opce. To nebylo vůbec jednoduché a bylo to hlavním zdrojem chyb a slabina systému.

Nakupování opcí jsem velmi rychle opustil. Pokusil jsem se to uchopit z druhé strany, tj opce vypisovat. V roce 2009/2010 jsem už měl párletou zkušnost s obchodováním opčních výpisů na akciové indexy, především RUT a taky SPY. Stejný postup jsem tedy zvolil u GLD. Naked výpisy jsem raději pustil z hlavy, protože zlato umí být někdy pořádně divoké. Šel jsem tedy cestou vertikálních opčních spreadů. Podobně jako u indexů jsem otevíral vertikály OTM, tj v určité vzdálenosti od trhu a sbíral opční premium. Takto jsem to ale udělal asi jenom jednou. Na GLD totiž byly a jsou nesrovnatelně menší premia než na indexech. Nemohl jsem proto umisťovat svoje vypsané opce v dostatečné vzdálenosti od trhu. Moje predikce navíc měly slušnou úspěšnost, takže u OTM výpisů mi vadilo, že vydělám tak málo a riskuji hodně. Proto jsem vertikální spread otevíral čím dál blíž trhu.

Nakonec jsem došel k tomu, že optimální je otevírát vertikální spready at-the-money (ATM), případně lehce ITM. Nejčasněji jsem volil užší vertikální spready tak, že při otevření byla vypsaná opce lehce ITM a pojistka lehce OTM. Snažil jsem se při otevření spreadu dostat takové premium, tak aby risk/reward byl 1:1. Tj aby obdržené premium bylo alespoň poloviční vůči šířce spreadu. Pozici jsem držel až do expirace, takže po otevření už jsem zpravidla nemusel vůbec sledovat kam se trh vydá. Zjednodušeně řečeno jsem obchodoval kreditní ATM spready. Pokud opcím trochu rozumíte, tak by vám tato konstrukce měla být jasná. Pokud ne, tady se to můžete naučit.

Tak jako vždy, upozorňuju že tohle je popis toho, co já sám obchoduju. Nezkoušejte slepě napodobovat něco, co jste si někde přečetli, aniž byste tomu důkladně rozuměli. To platí i pro věci, o kterých píšu já. Pokud budete bez rozmyslu obchodovat cizí strategie, můžete na tom prodělat peníze. Pokud píšu o konkrétních strategiích, berte to pouze jako inspiraci k vlastnímu studiu.

U této strategie jsem si musel dávat dobrý pozor na money management. Pokud trh nešel předpokládaným směrem, byl jsem občas přiřazen na vypsané opci. V tu chvíli může nastat problém se splněním nároků na margin ze strany brokera, tedy margin call. Dopředu jsem musel vědět, zda mám dost marginu na pokrytí relativně velké pozice long/short ETF, kde jsou u RegT marginu nároky opravdu velké. Většinou jsem to řešil tak, že jsem místo otevírání velkého počtu úzkých vertikálů raději zvyšoval šířku spreadu a v praxi tak měl méně pozic (menší nároky na margin v případě assignmentu). Když jsem navíc věděl, že mám vypsané opce ITM, tak jsem každý den před open kontroloval účet (protože k assignmentu docházelo zpravidla dopoledne) a v případě nouze pomocí exercise pojistky pozici zlikvidoval. A pro ten úplně nejhorší případ, kdybych se z nějakého důvodu nemohl dostat k počítači, jsem u pojistek měl nastaveno „liquidate last“, aby mi broker v nejhorším zavřel likvidvní long/short pozici na ETF a ne méně likvidní opce.

Tenhle problém jsem ale musel řešit jenom proto, že jsem měl malý účet a tedy RegT margin. I v případě assignmentu je totiž riziko pozice jasně omezeno šířkou spreadu. Bohužel IB to při výpočtu marginu nereflektuje a pojistku jakoby nevidí, resp bere koupenou opci a long/short ETF jako dvě samostatné pozice. Když jsem tuto strategii obchodoval v rámci assetu, kde jsem spravoval o mnoho řádů větší objem prostředků, tak jsem tento problém řešit vůbec nemusel. U portfolio marginu, který je možno zvolit u účtů nad $100k, totiž IB posuzuje při výpočtu marginu riziko portfolia jako celku, takže správně při assignmentu bere v potaz přítomnost pojistky a požaduje minimální margin. Lidé s většími účty tedy tyto problémy řešit vůbec nemusí.

Assignment ale nebyl tak častý, jak se mnozí bojí. ATM opce totiž mají vysokou časovku, takže se tak stalo buď pokud přišel velký protipohyb a vypsaná opce byla opravdu hodně ITM, a nebo někdy blízko expirace, když byla opce lehce ITM. V tu chvíli jsem měl na výběr z několika možností. V ideálním případě jsem provedl buy-write/sell-write, zbavil se akcií a znova vypsal opci, tak abych na tom vydělal drobný kredit. To se ale povedlo jenom zřídka, zpravidla když po assignmentu přišel velký pohyb v můj prospěch a na striku, kde byla původně vypsaná opce narostla časovka.

Druhou variantou bylo, že jsem nedělal nic a prostě počkal do expirace, kdy (pokud byla pojistka ITM) mi byly akcie automaticky odebrány. To jsem dělal, když v době assignmentu nebyla pojistka příliš ITM a byla tedy nějaká šance, že se trh ještě pohne zpátky nad moji pojistku a já budu moct pozici zlikvidovat jenom s částečnou ztrátou, v extrémním případě dokonce se ziskem pokud by přišel opravdu velký pohyb.

Nejčastější variantou při assignmentu ale bylo, že jsem se celou pozici pokusil zlikvidovat opět přes buy-write/sell-write, kdy místo výpisu jsem likvidoval pojistku. Pokud se nedalo získat přijatelné plnění, tak jsem se na to vykašlal, jednoduše provedl exercise pojistky a celou pozici tak okamžitě zlikvidoval.

Důležitý detail je nespoléhat na automatické exercise pojistky nebo bezcenou expiraci výpisu, pokud je cena příliš blízko příslušnému striku. Settlement opcí totiž není úplně jednoduchý. Přestože settlement opce je na close, majitel opce má právo provést exercise ještě i nějakou dobu po close. Když se tedy cena v expirační den motá příliš blízko vypsanému/nakoupenému striku, je lepší celou pozici raději bezpečně zlikvidovat.

Tuto strategii obchoduji úspěšně od roku 2009. Funguje i na jiných podkladech. Aplikoval jsem ji s větším či menším úspěchem také na TLT, USO, UNG a SLV. Nejlepší výsledky jsem s ní měl ale právě na zlatě, kde tato konkrétní strategie zatím nezažila ztrátový rok.

Nejobtížnější je u této strategie volba správné expirace opčního vertikálu. Nesmí to být příliš brzo, kdy se vyhrocenost trhu ještě nestihne projevit. Ale ani příliš pozdě, kdy trh už provedl očekáváný pohyb a může se vracet zpátky. V praxi se mi osvědčilo nesázet na jednu kartu, ale otevřít více menších pozic třeba na dvě nebo tři expirace. Z vlastní statistiky plyne, že není vhodné volit nejbližší měsíční expiraci. Ideální bývá druhá nebo třetí měsíční expirace, případně týdenní expirace mezi nimi. To záleží také zda vypisujeme ve směru nebo vproti směru dlouhodobého trendu, resp vproti směru je správná volba expirace daleko důležitější.

Pokud jsou v tomto článku zmiňovány konkrétní investiční instrumenty nebo strategie, je to pouze za účelem studia obchodování na burze. V žádném případě se nejedná o investiční doporučení. Obchodováním futures/akcií/ETF/opcí jste vystavni riziku ztráty.

 

Pavel Hála

Pavel Hála

Jsem zakladatelem společnosti SpreadCharts s.r.o., která kromě jiného provozuje aplikaci na analýzu komoditních futures a spreadů. Dva roky jsem byl členem investičního výboru hedge fondu Charles Bridge Global Macro, kde jsem měl na starost optimalizaci opčních strategií na volatilitu a vývoj nových strategií. Od dubna do prosince 2015 jsem pracoval jako portfolio manager ve společnosti Colosseum a.s. Na finančních trzích se pohybuji od roku 2007. Od začátku jsem se zaměřoval na obchodování komodit v USA. Nejprve prostřednictvím komoditních spreadů, časem pomocí opčních strategií na komoditní ETF. Jsem absolventem Masarykovy univerzity, obor Teoretická fyzika a Astrofyzika. Působení ve vědecké oblasti od začátku výrazně ovlivnilo i můj přístup k tradingu. Proto se zaměřuji na kvantitativní obchodování. Vyvinul jsem mnoho vlastních programů na analýzu trhů, jako např vyhledávání sezonality, hledání arbitrážních hranic na spreadech na zrninách, vizualizaci dat Commitment of Traders, predikování rozpadu ETF a jiné. Posledních pár let jsem se v rámci výzkumu věnoval aplikaci nejmodernějších metod umělé inteligence (deep learning, ConvNets) na hromadné zpracování spekter vesmírných objektů. Aktuálně pracuji na využití těchto metod na algoritmické obchdování opčních strategií.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *